Z digitálního pera Nely Pýchové
DOKONČENO

Rok se nám obrátil a Růžená je tu zas. Do třetice všeho dobrého se táborového deníku opět ujímám já, Nela Pýchová 🙂 .

Nově můžete naše počínání, videa a reportáže sledovat také na Instagramu.
A každý den najdete příspěvky o táboře i na našem Facebooku.

Piráti do akce – 1. 8.

„Kouťáci, protože 90 % lidí tady bude mít někdy kouty.“ – Mikuláš Němec, Růžená 2026

Táborníci se tentokrát poprvé sjíždějí do nových chatek. Několik vyvolených už novotu okoštovalo v loňském roce, ale letos už rekonstrukcí prošel i zbytek tábora. Jen dvě chatky vedoucích stále čekají. Děti už nemusí čekat na konkrétní časy v umývárnách a budou si moct užít i prodloužené přednášky, protože mají koupelny komfortně ve svých chatkách.

Tábor byl tradičně zahájen nástupem na oblíbenou i „oblíbenou“ znělku Kočičáků s následným představením táborového režimu a vedení. Děti byly rozděleny do osmi oddílů a přesunuly se do lesa.

„Ticho na palubě!!! Jsem kapitánka Maréna, postrach sedmi moří, nekonečných oceánů a rybníka za Růženou!“

Naše pirátské posádky jsou ještě mladé, nezkušené, ne tak organizované jak by si Maréna představovala. Proto bylo zapotřebí, aby se dnes nejdříve stmelily. Jednotlivé oddíly se rozmístily po lese a louce a spolu se svými praktikanty a vedoucími se o sobě začaly učit. Máme na Růžené opravdu velké rozpětí zájmů a koníčků. Jsou mezi námi judisté, hráčky na saxofon, milovníci tiramisu, kapybar i všech zvířat. Naproti tomu se ale především v jednom z týmů zdá být velmi nenáviděný slimák. Některé děti přemýšlí prakticky a na pustý ostrov by si vzaly solárně nabíjenou vysílačku, jiní (praktikanti) by si vzali raději Vineu.

„Zvedne se, kdo má rád buchtičky se šodó.“
„Fuj!!!“ Chráníme identitu autorky tohoto zvolání, aby se nedostala do nemilosti hlavního vedoucího, který je obrovským milovníkem tohoto pokrmu 🙂 . Autorka deníku bohužel také zjistila, že ne všichni účastníci šachového tábora mají rádi šachy. Máme ještě spoustu práce.

Dalším úkolem bylo vytvořit si jméno posádky, pokřik, vlajku a příběh o svém původu. Do večeře měli piráti prostor vyšperkovat si své identity. Každá posádka se ujala náročného úkolu trochu jinak. Tým Mikuláše Němce se rozhodl zaujmout vtipnou narážkou na nejmenovaného vedoucího svou posádkou Kouťáků. Tým Štěpánky Mrázové volil vyvolání strachu díky posádce Krvežíznivý psy. A tým Boříka Antoše se více přiblížil povolání pirátů svými Kapsáři.

Po večeři nastoupila do prostoru ping pongových stolů nestranná tříčlenná porota ve složení Ondra, Lucka a Jirka. Před ni postupně nastupovaly jednotlivé posádky a představovaly své vlajky, pokřiky a legendy.

„Ó mocné kouty, ó mocní kouťáci, nikdo nemá kouty, jen jeden vedoucí“, je určitě jedním z favoritů na nejlepší pokřik dne.
Do síně slávy bez pochyby patří také: „Nežereme granule, jíme lidský kebule, vrháme se boje.“ Autorkou Štěpánka Mrázová a její „tvrdý Krvežíznivý psy“.

V sobotu večer byla ještě tradičně zahájena tahová hra. Piráti se budou plavit po moři, objevovat ostrovy, bojovat s monstry, kupovat nové lodě. Jejich cílem je najít, co nejvíce fragmentů Koruny přílivu a zvítězit.

Dobrou noc a na čtenou zítra!

Otevíráme nové restaurace – 2. 8.

K nelibosti vedoucích byl letos narušen tradiční režim budíčku v 7:15 a musíme si o chvilku přivstat. Už dnes se ukázalo, že pro děti to nebude sebemenší problém, protože mnohé z nich se rozhodly obrátit role a již před sedmou hodinou budit vedoucovskou chatku. Díky budíčku v 7 hodin bude také více času na dopolední šachový program a snad se nebudou opakovat případy, kdy se musela partie dohrávat i o poledním klidu.

„Každé dopoledne se hrajou šachy.“
„Proč ne každej den?“ Někteří by možná chtěli rozšířit šachový program, jakým způsobem je ale nejasné.

Nedělní dopoledne patřilo jako vždy turnaji v rapidu, který pomohl i k rozdělení dětí do hlavních turnajů, které budou probíhat po většinu týdne. Suverénním vítězem se ziskem všech sedmi bodů se stal Kuba Mlýnek. Druhý Jirka Petrášek utrpěl svou jedinou ztrátu právě s vítězem. Třetí místo obsadil Alex Brčák.

Je zjevné, že někteří táborníci to chtějí dotáhnout daleko. U šachovnic během turnaje šlo slyšet „Až budu vedoucí…“.

Po svíčkovém obědě a poledním klidu následoval hravý program celotáborové hry. Piráti si dnes otevřeli nové restaurace. Ještě předtím však bylo nutné, aby seznámili veřejnost se svým podnikem a sortimentem. Proto si natočili krátká propagační videa. Jirka Petrášek a jeho banda by mě rozhodně do své hospůdky nalákali. A bezpochyby bych se zastavila na svačinku také v lahůdkách Elišky Helebrandové. Sami můžete vyhodnotit, do které restaurace byste vy zavítali nejradši, všech osm reklam si totiž můžete prohlédnout zde.

Poté své byznysy natvrdo rozjeli. Do restaurací volali zákaznící nejrůznějších původů a z nejrůznějších míst, od plážového baru po les. Část zaměstnanců se věnovala sběru ingrediencí, další museli jídlo uvařit a doručit a zásadním článkem byla samozřejmě telefonická spojka mezi zákazníkem a kuchyní, která předala správné informace o všech objednávkách. Velmi oceňuji tým Filipa Glasbergera, který si dokázal poradit s anglickými volajícími na úrovni skutečné restaurace. Ani počáteční problémy s mobilním signálem jim přiděleného telefonu se nenechali rozhodit. Děti se setkaly i s lámanou španělštinou, němčinou a ruštinou a snažily se v těchto jazycích dokonce reagovat, čímž u zákazníka okamžitě stouply na popularitě: „Já něznaju po jinym jazyku“. Mnoho podniků zvládlo být i přes omezené menu dvou jídel, Mořské břečky a Čokoládové kotvy, velice inkluzivní a bylo „friendly k vegetariánům, veganům i celiakům“ (Romča, Růžená 2026). Nejúspěšnější restaurací Růžené 2026 se stala hospoda U jedné nohy Jirky Petráška.

Dominance Kaťáků pokračovala i v další programu. Díky lepšímu skóre předstihli v legendární hře Creeků Kouťáky Mikuláše Němce. Na vymezeném hřisti proti sobě stojí dva týmy, které spolu bojují o míč a musí se trefit do vyznačených kruhů na stromě. Bodem velkých sporů ve hře Creeků je důležitost role rozhodčích. Jako tábor ještě nejsme tak technologicky vyspělí, abychom mohli používat VAR, proto stále spoléháme na dobré oko našich vedoucích a praktikantů, s nimiž ne všichni vždy souhlasí – viz slavné historické video, v němž se některým divákům nelíbila rozhodnutí Ondry Másla.

Protože hra Creeků je vhodná spíše pro starší děti, mladší polovina posádky se přesunula do jiné části lesa a hrála si na stavitele. Piráti běhali po vyznačeném prostoru a snažili se nalepit co nejvíce své barvy do lodí rozmístěných po lese.

V neděli došlo poprvé na hodnocení úklidu chatek. Bylo hodně sluníček, ale ani první den se neobešel bez prasátka. Chatka číslo 11 si trest odpykala dřepováním.

V neděli také začal večerní šachový program – přednášky. Děti byly tradičně rozděleny do skupin A, B a C. Áčko naučila Anežka Vlková protiútok. V béčku přednášel Franta Helebrand o profylaxi podle Nimčoviče. A céčko poučil hlavní vedoucí o zbytečných chybách v šachové partii. Zbytek dětí se šel projít do přírody.

Víkend ještě zakončila noční bojová hra pro nejmladší účastníky tábora, kteří se prošli lesem a cestou si popovídali s piráty.

Vyhněte se nákaze – 3. 8.

V pondělí dopoledne odstartovaly hlavní šachové turnaje. Áčko se letos nese v trochu jiném duchu, protože mezi dvěma nejlepšími frekventanty a zbytkem šachového pole jsou poměrně velké výkonostní rozdíly. Turnaj A je tak pouze čtyřčlenný. Kubu Mlýnka a Jirku Petráška doplnili ještě dva praktikanti. Hrají šestikolově každý s každým oběma barvami. I přes dřívější snídani se bohužel musela jedna partie přerušovat, protože Jáchym Slánský hraje velice rád dlouhé partie.

Béčko tvoří 24 hráčů, hrají také se zápisem a tempem 40 min + 20 sek/tah. Ostatní děti hrají rapidové turnaje C a D.

S turnaji také začíná tradiční šachové okénko. Nejen áčko si vyhrazuje právo na dlouhé partie, i v béčku se ve druhém kole jedna taková sehrála:

V partii se staly ještě další zvraty. Dokonce se dohrávalo, až když byla v dálce slyšet kočičáková znělka svolávající děti k obědu.

„Já si myslím, že už příští rok nepojedu?“
„Jakto? Tobě se tady nelíbí?“
„To ne, ale chtěl bych si taky někdy odpočinout.“ – Martin Och, Růžená 2026
Věřím, že o poledním klidu dočerpal chybějící energii, protože odpolední unikání nemocím si velice užil.

Začátkem týdne se bohužel začínají zvyšovat teploty, proto je kladen speciální důraz na dodržování pitného režimu a nošení pokrývky hlavy. Pití – čepice – uzavřená obuv. To je motto, podle kterého se v Růžené odpoledne žije. Kdo přijel bez pokrývky, mohl si půjčit šátky od naší skvělé zdravotnice Kačky.

„Pan Náhodaaaaa. Pan Náhodaaaa. Čau Maťooo.“
Ikonické nemoci jsou zase tady! I s panem Náhodou. Žádné velké davy se k němu ale letos nehrnuly. Děti se asi naučily, že s životy není dobré riskovat a došly si pro ně raději do lékárny. Jen pár známých firem se tam neustále otáčelo.

Nemoci byly první hrou, ve které mohli členové posádek získat bonusové body, které jim přinesou výhody do večerní tahové hry. Pirát z týmu Jirky Havelky získal pro tým výhody za nejmenší počet ztracených životů. Sedm dalších dětí z různých týmů získalo plusové body za to, že nebyly ani jednou v lékárně pro obnovu svých životů.

Do večeře stihly posádky ještě jednu hru. Vyrazily „Po stopách“. Týmy měly za úkol najít svého vedoucího v okolí tábora. Jako vodítko jim sloužily stromy označené barvou příslušného oddílu. Každý z členů posádky zastával při plavbě jinou roli a podle toho dostal také na míru ušitý úkol. Cestopisec například zapisoval zážitky z výpravy, stratég vymýšlel plán boje a učenec luštil šifry. Všichni se úspěšně našli.

Po večeři opět následovala tahová hra a po ní přednášky. Měli jsme tu v pondělí dvě premiéry. Jáchym Slánský zapřednášel ve skupině A o Maxi Euwem a Kuba Mlýnek naučil skupinu C pěšcové koncovky. Béčko jsem měla na starost já s tématem Věž proti dvěma figurám v koncovce.

Na závěr dne a začátek toho nového proběhla ještě noční bojová hra pro starší část frekventantů. Nebe bylo velice jasné a měsíc hodně svítil, ale snad se děti alespoň trochu bály.

Učíme se novým jazykům – 4. 8.

V úterý dopoledne v plném proudu pokračovaly hlavní turnaje. Áčku zatím dominuje Kuba Mlýnek, i přesto, že jeho partie s Jáchymem stále čeká na dohrání. Béčko se zatím jeví velmi vyrovnaně. Ve čtvrtek se ukáže, zda Max Brčák udrží svůj minimální půlbodový náskok. Ano, ve čtvrtek, protože ve středu nás čeká celodenní výlet. Opět se v turnaji A přerušovala jedna partie. Tentokrát ale Kuba s Jirkou zvládli doremizovat rychle během poledního klidu.

Druhý turnajový den nám ukázal, jak je důležité dodržovat zásady zahájení a uklidit krále do rošády:

V druhé partii sice k rošádě došlo, ale kdyby přišla o něco dříve, mohl bílý získat příjemnou výhodu:

V úterním odpoledni jsme měli velice na pilno. Stihly se hned čtyři různé hry a k tomu se ještě děti zvládly vykoupat v rybníce, z čehož bylo nadšené především mladší osazenstvo tábora. Začalo se hraním na pašeráky, které mělo velký úspěch už na loňském táboře. Piráti hledali kartičky, které museli dostat přes lesy okupující kontrolóry. Pokud byli chyceni a hlídači kontraband na jejich osobě našli, museli začít nanovo.

Ve druhé hře došlo opět k rozdělení oddílů na dvě poloviny – mladší a starší. Starší lovili v lese ve vlastnoručně vyrobených korábech vlajky cizích týmů a získavali za ně body.
„My jsme Bermudský trojúhelník, všechno se u nás potopí.“ – Romča Ž., Růžená 2026

Mladší se učili novým jazykům. Pár si jich můžete sami zkusit rozluštit:
„Aohj! Oepčkj!“

„Jak se temá? Já juhra chyša. Kde máš fonlete?“

„Kaahoj, kakam kajdeš?“

Jeden cizinec přehazoval slabiky ve slovech naruby, druhý vkládal ke každému slovu slabiku „ka“ a třetí přehazoval písmenka tak, aby v každém slově byly vždy na prvních místech samohlásky.

Chvíli to vypadalo, že se na Růženou žene bouřka a odpolední koupačku dětem překazí, ale naštěstí nakonec spadlo jen pár kapet a program mohl pokračovat. Zároveň tím bohužel pokračují všudypřítomná vedra a sucha.

Navečer se tedy zájemci mohli ještě vykoupat. Mezitím, co mladší členové posádky plavali v rybníce, zakopávali starší v lese svůj lup. Před večeří se ještě vyměnili a menší piráti se šli pokusit najít a ukrást lup ostatních týmů. Všichni bohužel odešli bez kořisti a za hru nevyhráli žádné peníze. Ale zároveň díky tomu všichni dostali bonusové body, protože výhody tentokrát byly udělovány za to, že váš lup nebyl nalezen. Ze starší skupiny byli zájemci o vodu pouze čtyři, zbytek hrál ping pong, fotbal nebo se věnoval vlastním aktivitám. Holky byly nadšené ze svého „VIP moře“ (Maruška Němcová, Růžená 2026).

Večer opět proběhly přednášky. Ve skupině A promluvil hlavní vedoucí o československém vysokoškolském titulu mistrů světa z Osla 1954. Béčko poučila Anežka Vlková o protiútoku. A v céčku si dal premiéru Honza Babický se základními taktickými motivy.

Golfujeme – 5. 8.

Středa se nesla v duchu celodenního výletu. V rámci příprav na odchod byla dokonce zrušena rozcvička, pohyb měly děti na den zajištěný. Stejně jako před třemi lety jsme se vydali na oběd a minigolf do Počepic. Teplé počasí bylo velmi náročné, takže pokrývka hlavy, opalovací krém a dostatečné množství vody bylo naprostou nutností, na kterou se dbalo celou cestu.

Děti byly rozděleny do třech věkových skupin. Nejstarší skupina A měla naplánovaných 28 kilometrů, béčko 25 kilometrů a nejmladší céčkaři šli kilometrů 18.

Skupina B si výlet zpestřila koupáním v zatopeném lomu. Kvůli tomu dorazila na večeři trochu pozdě, ale za tento zážitek to určitě stálo. Céčko se sice nekoupalo, ale bylo po cestě schlazeno milým samaritánem, který jim dal k dispozici svou hadici s vodou. V áčku si děti čas krátily hraním slovního fotbalu a vyjmenováváním hlavním měst a států světa. Máme v našich řadách i velké geografické znalce.

Hlavní atrakcí dne byl minigolf. Myslím, že autorka deníku by měla dostat bonusové body do celotáborovky za to, že na své první jamce dokázala trefit všechny zde přítomné kolíky, a některé dokonce dvakrát. Na jamky se přece nehraje. Ve skupině A byla možnost pro tým získat opravdové výhody složením oslavné básně pro piráta Rudovouse.

Po večeři dostaly děti za výlet odměnu v podobě lízátek a došlo k potrestání chatek za nepořádek, byla dokonce hned dvě prasátka. Osazenstva těchto chatek nás potěšila kulturní vložkou a od srdce si zazpívala. Jinak byl večerní program tentokrát velmi volný, bez přednášek. Pro zájemce byla možnost jít se vykoupat do rybníka a velká část osazenstva odpočívala po náročném dni na chatce.

Večer ale nebyl úplně bez šachů. Dohrávala se velmi důležitá partie turnaje A z druhého kola. Zatím suverénní Kuba Mlýnek podlehl Jáchymu Slánskému a turnaj se ještě zdramatizoval, protože oba mají najednou stejně bodů. Druhý vzájemný zápas ve čtvrtek dopoledne rozhodne. Z tého partie jsem pochopila, jak stresující je sledovat partie hráče, který pravidelně hraje s 1-3 sekundami na hodinách. Omlouvám se všem, kteří v mém dětství fandili mým partiím. Už chápu, jak je to nekoukatelné (promiň za ty nervy, tati 🙂 ).

Lovíme vedoucí – 6. 8.

Čtvrteční ráno začalo trochu netradičně. Vrátili jsme se do doby před mnoha lety, kdy na táboře byla pravidelně součástí režimu zumba. Odstartovali jsme den tancem pod vedením Pepi a Anežky Havelkové.

Dopoledne se dohráli turnaje A a C, D. Béčku zbývá ještě poslední kolo v pátek. Turnaj C vyhrál Ríša Gonda, následovaný Kačkou Mikešovou a Romčou Žoudlíkovou. V déčku zvítězila Verča Mikešová, na druhém místě skončil Jenda Hurda a třetí byl Honza Benda. Turnaj A rozhodla partie šestého kola mezi Kubou a Jáchymem, kteří měli stejně bodů. Vítězem se tak stal Kuba Mlýnek se čtyřmi body ze sedmi partií.

I dnes si můžete prohlédnout jednu partii z béčka plnou zvratů. Tentokrát se jedná o zápas mezi Dominikem Dlabalem a Honzou Špirkem:

Odpoledne pokračoval program celotáborové hry. Piráti dostali od obchodníka Korália lekci o tom, jak funguje trh.

„Vidíte, spousta lidí si myslí, že obchod je jen o pěnezích. Flok sem, flok tam. Ale to je pro amatéry! Skutečný obchod stojí na nabídce a poptávce – kdo umí číst, co tržiště zrovna potřebuje, ten se nikdy neuchodí s prázdnou.“

Posádky své nově osvojené znalosti hned využili ve hře Akciové trhy. Obcházeli obchody jako U Pajdavé vody, U Useknutého palce, Poslední kapka nebo Ježkovy voči. Děti nakupovaly a prodávaly barevné koule. Ceny u jednotlivých stánků se pružně měnily na základě nabídky a poptávky, na základě dostupného zboží. Piráti chtěli pro své týmy získat co nejvíce peněz. Snažili se tedy levně nakoupit a za co nejvíce prodat.

Před svačinou se děti opět setkaly s Vranobijem a jeho pomocníka. Jeho družina banditů je právě rozptýlena po celém moře a hledá fragmenty. A není tedy chráněná. To přináší ideální příležitost pro naše piráty, aby je našli a zajali. Po svačině nastává Brutální lov. Nejsem si jistá, zda se tato hra někdy dočká návratu, vedení tábora ve hře mírně utrpělo, což si také vyřídilo se stvořitelem této aktivity (viz video). Ostatní videa jsou na cestě 🙂 .

Posádky dostaly mapu oblasti, ve které se bandité mohou schovávat a jejich úkolem bylo je najít, zastřelit a donést na vyznačené místo u ohniště. Vedoucí a praktikanti měli na sobě různá bodová ohodnocení. Děti se na hře opravdu vyřádily.

„Máme je sem přivíst mrtvý nebo živý?“ – Jirka Petrášek
„My něco uděláme Maťovi.“ – Jirka Havelka
„Jenom za čtyři, ten za to nestojí.“ – Miky Němec

Před večeří ještě proběhl menší úklid okolí chatek, protože kolem měly děti roztrousené láhve na pití, mikiny apod. K večeři byla ve čtvrtek kontroverzní krupicová kaše s grankem. Míchat nebo nemíchat? To je jedna z nejdůležitějších otázek naší existence. A existuje jedna správná odpověď. Mírně míchat. S jednou výjimkou! Pokud je na povrchu granka vytvořen obrázek, smajlík, zvířátko, je míchání naprosto nemyslitelné a trestné.

Zbytek programu byl klasický. Po večeři následovaly poslední přednáškové bloky. Áčko jsem tentokrát měla na starost já s tématem Věže proti dvěma figurám v koncovce. V béčku přednášel hlavní vedoucí o příčinách chyb. Skupiny C se ujal Jáchym Slánský a poučil děti o patech a jak si na ně dát pozor.

Den byl zakončen tahovkou. Čas se krátí, fragmenty ubývají a už zbývá pouze poslední tah, ke kterému dojde v pátek odpoledne. Většina mapy už je objevena a hledání je komplikovanější.

Hrdina nebo padouch – 7. 8.

Uteklo to jako voda a je tu poslední táborová rozcvička. Zumba se dnes neopakovala, děti si zacvičily a proběhly se kolem tábora. Teplota šla mírně dolů a páteční počasí bylo poměrně přívětivé.

Dopoledne byl dokončen šachový program. Turnaj B měl před sebou ještě poslední kolo, které tradičně přineslo hodně rychlých remíz. Chválím ty, kteří stále měli chuť bojovat. Max Brčák měl po šestém kolem náskok celého bodu, neměl tak důvod riskovat a stačila mu remíza. Na druhé místo skočil díky skvělému výkonu a výhře ve své poslední partii Jan Špirk. Třetí skončil díky o půl bodu lepšímu druhému pomocnému hodnocení Jenda Vilinger před Mikulášem Němcem.

Dnes se můžete podívat na jednu z partií vítěze áčka Jakuba Mlýnka:

Ostatní turnaje byly dohrány už ve čtvrtek, ale o šachový program nepřišly. Účastníci turnaje A si zahrály simultánku proti účastníkům turnaje C, D. K céčkařům a déčkařům se ještě připojili, ti, kteří v turnaji B dohráli hodně rychle. Výsledek simultánky byl 44,5:12,5, někteří si zahráli dvakrát a za šachovnici si sedlo i pár praktikantů.

Po šachovém programu zbyla do oběda ještě více než hodina a mohlo tak proběhnout společné focení.

V pátek odpoledne jsme se vrátili k tradici a proběhl orientační běh, letos v celých týmech, ne jednotlivcích. Orientace nebyla úplně hlavní náplní, protože starší členové posádek označená místa velmi dobře znají. Ani vzdálenosti stanovišť nebyly tak obrovské, aby rychlost běhu hrála hlavní roli, ale pokud se piráti rozhodli pohybovat se celé odpoledne chůzí, byli by ve velké nevýhodě. Časové rozdíly způsobila hlavně rychlost plnění úkolů na jednotlivých křižovatkách. Na každém ze zastavení čekalo běžce důležité rozhodnutí – plnit úkol u hrdiny nebo padoucha, u Marény nebo u Vranobije.

Na prvním stanovišti děti skládaly básničku. Na třetím si musely vzpomenout a zazpívat části českých písní na pět různých témat – Láska a vztahy, Zvířata, Doprava a cestování, Jídlo a pití, Místa. Sami si teď můžete tuto hru vyzkoušet. K druhému tématu zvolili všichni píseň Skákal pes. Zaznělo i Colu, pijeme colu od Michala Davida, V lese od Pokáče nebo Lásko má, já stůňu z Noci na Karlštejně. Na jednom ze stanovišť si piráti vybírali ideální lodní posádku: „Učitele teda stopro ne.“ Někteří asi v létě o škole nechtějí ani slyšet.

V jednom z týmů došlo při výběru zla nebo dobra k rozbrojům. V týmu Rudé lebky Jirka Vaněk nakonec prostě vzal svého kapitána, který chtěl zvolit Vranobije, a donesl ho k Maréně. Na konci orienťáku na všechny posádky čekala truhla s Korunou přílivu a odměna v podobě perníku, který je každoročně na svačinu v pátek odpoledne.

Před večeří ještě proběhl poslední tah celotáborové hry. Konec byl velmi dramatický. Dvě posádky měly stejný počet fragmentů, které měly rozhodovat o vítězství. A do souboje mohl ještě promluvit tým Krvavé hnáty Jirky Havelky, ale bohužel mu štěstí nepřálo a nevytáhl si dostatečně silnou poslední kartičku. O vítězi tak muselo rozhodnout pomocné hodnocení – množství nasbíraných peněz a schopností. Vítězem se stala Prokletá posádka v čele s Kubou Mlýnkem, následovaná Kapsáři Boříka Antoše se stejným počtem fragmentů.

Po večeři proběhlo vyhlášení všech turnajů a celotáborové hry a pak už se děti přesunuly k táboráku. Opékaly se buřty, chleba, rohlíky i marshmallowny. Kromě kytary a zpěvu nám letos táborák zpestřily holky se saxofonem a příčnou flétnou. Děkujeme za krásný hudební zážitek.

Odplouváme domů – 8. 8.

V sobotu ráno už rozcvička nikoho nečekala, nastal čas se zabalit. Svlékli jsme povlečení, uklidili chatky, posnídali vánočku a byl čas jet domů. Věřím, že děti si týden opravdu užily, my rozhodně ano.

Já děkuji všem za poskytnutí partií, pomoc s focením a deníkem a budu se těšit příští rok.
Pokud někdo postrádá menší plyšákový polštář, jeden na Růžené zůstal a rádi ho vrátíme právoplatnému majiteli.

Nashledanou za rok!

Fotky
Videa
Turnaje
Oddíly