Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp

Závěrečná reportáž z MČR mládeže

Když jsem se ohlašoval v předchozí reportáži, bylo pondělí a naše výprava na Mistrovství ČR mládeže za sebou zrovna měla dvoukolo. Turnaj mezitím dospěl ke konci, a tak je čas podívat se, co se dělo v dalších dnech a jak to celé dopadlo.

Bowlingoví a šachoví nadšenci

V úterý tempo šampionátu zvolnilo a každý den už nás čekalo pouze jedno kolo. Bylo tedy více času i na další aktivity. Dvakrát jsme si zahráli bowling, ve kterém jsem kraloval já. Dokonce se mi po delší době podařilo v obou případech dostat bez větších potíží nad hranici 100 bodů. Z dětského čtyřlístku byl v úterý nejlepší Blažej (91 bodů) a v pátek se na stejné místo dostal s totožným skóre Míša.

Bowling (FOTO: Patrik Pýcha)

Protože naši šachoví nadšenci neměli královské hry dost, zahráli si ve středu ještě doprovodný bleskový turnaj. K účasti se pokoušeli přemluvit i mě, ale řekl jsem si, že událost raději využiju k tomu, abych si od raubířů odpočinul. V bleskovce nikdo příliš nezazářil, avšak Kubovi se hned v úvodním kole podařilo uloupit cennou remízu Kiliánu Slovákovi (2246), který už poté všechny partie vyhrál a stal se jasným vítězem.

Bleskovka (FOTO: Patrik Pýcha)

Míša, Kuba i Honza se rozhodli strávit šachově i čtvrteční odpoledne, kdy se konala simultánka proti velmistrům Pavlu Šimáčkovi a Tomáši Polákovi. Kubovi se s nimi podařilo udržet remízu a Míša je dokonce dokázal porazit!

Bazén na vrcholu hory

Já a Blažej jsme dali ve čtvrtek přednost tradičnímu výšlapu k horní nádrži přečerpávací eletrárny Dlouhé stráně. Přidala se k nám ještě Pepi Dudková, jež byla na místě s říčanskou výpravou, ale tento výlet si nechtěla nechat ujít. Pro výstup k horským vrcholům jsme si vybrali správný den. Svítilo sluníčko a nahoře se nám otevřely krásné výhledy do okolní krajiny. Blažej doufal, že by konečně mohl využít plavky, které si s sebou sbalil, ale pak sám uznal, že kdyby do nádrže skočil, už by se odtamtud pravděpodobně nedostal.

Horní nádrž s výhledem na Praděd (FOTO: Patrik Pýcha)
Seflie u horní nádrže (FOTO: Patrik Pýcha)

Cesta zpět do údolí bohužel nebyla tak dobrodružná jako v minulých letech, ani na vrcholcích nebo na sjezdovkách už totiž nezbývaIo mnoho sněhu. I tak jsme ale pro zpáteční cestu zvolili adrenalinovou zkratku, kterou mi před lety doporučili Kuba Voříšek se svým tatínkem. Nepřekvapivě z ní byl nadšený hlavně Blažej, třebaže se mi tentokrát vůbec nepodařilo trefit správný směr, a tak jsme namísto příjemného sklouznutí se z prudké stráně museli opatrně slézat podél skalitého srázu.

Zpáteční cesta (FOTO: Patrik Pýcha)

Při zdolávání zkratky, jež ve skutečnosti není žádnou zkratkou, jsem se bavil častými Blažejovými pády, ovšem jak by řekla teta Kateřina z Maťou oblíbeného Saturnina, na kterém jsme mimochodem byli v roce 2012 v šumperském divadle, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá a kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. Nejhorší pád jsem totiž zaznamenal později já na sjezdovce, když jsem uklouzl a spadl do bláta. Blažej mi poradil, ať si bundu otřu o sníh, jenže ten byl tak špinavý, že to pak bylo ještě mnohem horší. Jako obvykle jsem si nadával, proč jsem si s sebou nevzal vhodnější oblečení. Některé věci se od roku 2015, kdy jsme vrchol dobyli poprvé, nezměnily.

Několik okamžiků před osudným pádem (FOTO: Patrik Pýcha)

Právě propadání se do sněhu, čvachtající boty a omrzlá chodidla jsou nejvýraznějším pojítkem, které se jako Ariadnina nit vine napříč labyrintem nostalgických vzpomínek na předchozí léta. Občas v něm problikne i něco dalšího, například při zastavení se u ohrady s mohutným divočákem, kterého si pamatuju ještě jako mládě, nebo při objednávání si jídla v hotelové restauraci u paní, jež mě na stejném místě obsluhovala už před 13 lety. Nic jej však neprosvítí tolik jako výstup na Dlouhé stráně.

Divočák (FOTO: Patrik Pýcha)

Co se dělo na šachovnicích

Míša Stein (TJ Spartak Vlašim), který se probojoval na šampionát mezi chlapci do 16 let, tentokrát nebyl v nejlepší formě. Přehlížel více taktiky, než je jeho zvykem, a z hlediska strategie vedl některé partie poněkud křečovitě. Výsledkově ale rozhodně nezklamal, když dokázal uhájit svou startovací pozici. Z devíti partií vydoloval 3,5 bodu a v 24členném poli skončil na 19. místě. Nejvíce se mu povedla partie v 5. kole, kdy získal výhodu už v zahájení, nekompromisně potrestal svého soupeře za jeho chyby a vyhrál v 20 tazích.

V doprovodném FIDE Openu si dobře vedl Kuba Mlýnek (TJ Jawa Brodce), který vybojoval 6 bodů, pronikl do první desítky a z vyhlášení výsledků si odnesl cenu v podobě šachové knížky. Kubův přístup k šachu se v poslední době dost zlepšil, což už je podle mě vidět na jeho výsledcích ve vážných partiích. Kvalita jeho hry někdy bohužel trpí zbrklostí v okamžicích, kdy je třeba se více zamyslet a nenechat se zlákat pokračováním, jež vypadá dobře pouze na první pohled. Částečně to ukazuje i následující příklad.

Kuba a Míša po slavnostním zakončení mistrovství (FOTO: Patrik Pýcha)

Velmi dobrého výsledku dosáhl také Míša Blahoš (TJ Spartak Vlašim), který uhrál 4,5 bodu a v 38členném poli skončil přesně v polovině. Na jeho štítě skončilo několik silných protivníků, což jen zesílilo můj pocit, že se v poslední době konečně začal posouvat nahoru. Důvod částečně vidím ve větší psychické odolnosti, díky níž se Blažejovi daří v praxi více prodávat to, co u něj vidím při trénincích.

Cenné zkušenosti nasbíral v Koutech Honza Babický (TJ Spartak Vlašim), který začal hrát šachy v podstatě teprve před rokem a byl to pro něj první velký turnaj ve vážných partiích. Jen do počtu ale v turnaji rozhodně nebyl. Na své konto si připsal skvělé 4 body a obsadil 25. příčku. V následující ukázce si můžete vychutnat hezký závěr jeho partie z 5. kola.

Palce jsme drželi také Pepi Dudkové (KŠ Říčany 1925), která se chtěla v kategorii dívek do 16 let poprat o stupně vítězek. Bohužel do turnaje vstoupila velmi nešťastně a brzy bylo po medailových nadějích. Pepi se ovšem nevzdala a díky třem výhrám v řadě se nakonec dotáhla na 6. místo, což určitě není špatný výsledek.

Slovo na závěr

Myslím si, že týden v Jeseníkách se vydařil. Věřím, že kluci si jej užili, ať už šlo o šachy nebo doprovodné aktivity. Musím přiznat, že to je docela náročné, když je na děti člověk sám, ale jakkoliv jsem si pro sebe v průběhu týdne stěžoval, vlastně mě to s nimi moc bavilo. Tak zase někdy příště!

Kouty nad Desnou (FOTO: Patrik Pýcha)

Informace o MČR mládeže
Fotky naší výpravy

autor: Patrik Pýcha

Příspěvek byl publikován v rubrice Šachové turnaje a jeho autorem je Patrik P.. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp

  1. Patriku, díky za reportáže z šachového MČR mládeže z Koutů nad Desnou. I když nebyl deníček, necítím se naprosto o nic ochuzen :-). Ostatně, tři články, ve kterých jsi zachytil vše podstatné okolo průběhu mistrovství, poskytují vše, na co jsou čtenáři od Tebe zvyklí. Kromě šachových i nešachových příhod tradičně nechybí fotky, videjko a spousta různých drobnůstek. Zvláště oceňuji komentované ukázky z partií a jejich slovní doprovod.
    Díky!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..