„Sen se nemůže vytratit, když už se jednou někomu zdál. Ale když člověk, kterému se zdál, si ho nepamatuje — kam se poděje? Sem k nám do Fantázie, do hlubin naší země. Tam se zapomenuté sny usazují v jemných, přejemných vrstvičkách, jeden nad druhým. Čím hlouběji se kutá, tím hustší jsou vrstvy. Celá Fantázie stojí na základech ze zapomenutých snů.” – Michael Ende

Den šílenství – 3. 8.

„Šachy nedovádí lidi k šílenství, nýbrž udržují šílené lidi příčetnými,” řekl jednou Bill Hartston. Nevím, jakým způsobem určil směr kauzality, ani zda bývají šachisté šílenější než jiné části populace, každopádně páteční porada vedoucích v Sedlčanech byla zahájena neobvykle jako obvykle. Nejprve Maťa, hlavní vedoucí, vyděsil svým zpěvem na ulici babičku Ondry Hlaváčka, načež se s Nelou Pýchovou začali vzájemně polévat vodou. Ne kvůli horku. Zkrátka je to baví. Jirka Žádník chtěl jít pro změnu chytat pokémony, ale Petr Havelka ho od jeho záměru odradil: „Neblbni, toho obrovskýho slona sami nedáme.”

Vedení se sešlo v 18.30, ale porada byla oficiálně zahájena až v 20.10, po jídle. Rekordní počet dětí byl rozdělen do osmi rodů a praktikanti byli spárováni s vedoucími. Rozruch krátce způsobily špinavé sedačky, z jejichž zamazání Maťa obvinil Ondru Hlaváčka, kterého oslovuje přezdívkou Čert: „Kdo sem zatáhl ty saze?!”

V 21.55 představil herní triumvirát, tvořený Kačkou Žádníkovou, Jirkou Žádníkem a Frantou Helebrandem, letošní celotáborovou hru, jejíž téma zní Staré pověsti české. Jednotlivé rody budou za umístění v soutěžích získávat denáry, které budou jejich vladykové moci směňovat za hradiště, produkující nejrůznější komodity. Dětem nebude předem známa jejich výnosnost ani omezení, a tak bude ve hře přítomen i prvek náhody. Rod, kterému se podaří nashromáždit největší bohatství a předat poklad blanickým rytířům, se na konci týdne stane vítězem celotáborové hry.

Anča Zlámaná a Terka Šímová připravují materiály do celotáborové hry

V 22.10 jsme probrali plán na sobotu a Maťa připomněl, že o Kočičácích, legendární táborové znělce, se diskutovat nebude. Protože budeme potřebovat hodně kartonů, Petr Havelka navrhl, abychom ráno vzali krabice od zadního vchodu jednoho ze sedlčanských obchodů. Ostatní účastníci porady ale vyjádřili pochyby o legálnosti celé akce.

V 22.30 skončila oficiální část porady a Maťa začal vyprávět o Hurvínkovi a českých pověstech. Petr Havelka se pochlubil rýhou na čele, která mu zůstala po pádu v dětství, když se nenaučil si pořádně zavázat tkaničky. V 23.30 proběhla krátká diskuze o slazení kávy mezi Petrem Havelkou a Jirkou Žádníkem.

Petr: „Ty cukry schovejte pro Stárka. Nebo kdo tady sladí?”
Jirka: „Záleží na tom, jak je to kafe hnusný.”
Petr: „Kafe Matějovský.”
Jirka: „Tak to sladim!”

V 23.47 bylo probráno vše důležité i nedůležité a porada definitivně skončila. Na pokoji vzlétl klimatizovaný dron Ondry Másla, načež se všichni uložili ke spánku.

Den horka i zimy – 4. 8.

Ráno nás Ondra Máslo informoval o tom, že spal lépe než 90 % uživatelů spící aplikace, kterou začal používat. Zatímco se část vedení začala přesouvat do areálu v Růžené, hlavní vedoucí zamířil do cukrárny. Později přišla Nele Pýchové fotka dortíků se smutným vzkazem: „A já jsem o kafi a vodě.” Maťa totiž slíbil, že když Nela složí maturitní zkoušku s vyznamenáním, zhubne do určité doby 5 kilogramů. Co mu zatím dělá největší starosti, je to, že nemá v Růžené váhu a nemůže se pravidelně kontrolovat: „Co když přijedu domů a zjistim, že jsem ten slib nesplnil? To pudu někam skočit.”

Praktikanti si krátili čekání na příjezd frekventantů závěrečnými přípravami na celotáborovou hru a posléze hraním ping pongu. Protože neměli k dispozici pálky, použili místo nich například rohlík nebo botu. První frekventant dorazil už v 11.00, dvě hodiny před oficiálním časem příjezdu účastníků. Brzy se táborový areál začal plnit šachisty. Petr Havelka před dětmi ihned začal vtipkovat, například z lístku se vzkazem od maminky Pepi Dudkové přečetl úplně něco jiného, než na něm bylo ve skutečnosti napsané: „Pepi bolí zuby, případně jí je vytrhněte. Bude křičet, ale na to neberte ohled.”

Právě dorazili Kuba Vojta a Vojta Dudek

Po příjezdu Honzy Starce, který přivezl aparaturu, mohl být svolán úvodní nástup. Děti byly rozděleny do osmi rodů, jejichž vladykové si vylosovali své praktikanty a vedoucí. K oddílu vedeném Patricií Fuxovou se Petr Havelka vyjádřil v duchu tématu celotáborové hry: „Běda mužům, kterým žena vládne!” Protože jdeme s dobou, byla letos zrušena nezávislost médií. Po několikaleté přestávce povede jeden z týmů i autor deníku. Dále bylo dětem představeno táborové vedení a prozrazeny důležité informace týkající se denního režimu a celotáborové hry. Maťa si opět neodpustil poznámku o nejstarším členovi vedení, kterým je Petr Havelka: „Když se na něj podíváte, je to už pán v letech. Ale tyká se tu stejně všem.” V práci zdravotnice pokračuje i tento rok Kačka Žádníková, jíž bude zdatně sekundovat Radek Šíma, budoucí zdravotní sestřička. Velkou ztrátou je nepřítomnost Karla Jukla, našeho technologického guru, kterého se pokusíme zastoupit já a Vašek Zvolenský. Návštěvou nás v Růžené poctil Ríša Mládek, čerstvý FIDE mistr, který se s námi přijel rozloučit před svým odletem odletem do Anglie.

Tábor se tentokrát rozzářil žlutou barvou

V 16.18 jsme se všichni stali svědky zázraku, když se z nebe spustil déšť a značně se ochladilo. Jediná Anežka Vlková rozdíl nepoznala, jelikož se třese zimou, ať je teplota jakákoliv. Podnebí v Růžené nás každopádně nepřestává překvapovat.

Záhy přišla na řadu první hra, nazvaná Praotec Čech. Jednotlivé rody postupně posílaly své zástupce do lesa, kde byly rozesety kartičky, představující splašený dobytek. Jakmile se některému oddílu podařilo sesbírat všechny, odvedl stádo k praotci Čechovi na horu Říp. Nejrychlejší byli Municové Kryštofa Křížka před Charvátci Jakuba Moulíka a Doudleby Vaška Bartoše. Protesty na sebe nenechaly dlouho čekat. První námitku vyslovil Jirka Vopálka.

Vopi: „Nelo, já protestuju!”
Nela: „Proti čemu?”
Vopi: „To je jedno. Ale protestuju!”

Jirka Žádník v roli praotce Čecha

Před večeří si jednotlivé rody stihly vytvořit vlastní erby, které vladykové později podrobněji představili. Maťa ještě stihl všem na příkladu služby v jídelně vysvětlit tzv. zákon padajícího lejna. V případě nesplnění povinností hlavní vedoucí seřvává řadového vedoucího, který následně seřvává svého praktikanta, jenž nakonec seřvává svého vladyku. Po večeři už se děti začaly trousit směrem k bufetu, přičemž úsměv na tváři nám svou otázkou vykouzlil Tobík Pressler: „Kdy otevřou ten bar?”

Tvoření erbů

Večer vysvětlili organizátoři celotáborové hry dětem pravidla nákupu hradišť a rody začaly rozšiřovat svá panství. Před večerkou, jejíž čas byl stanoven na 22.00, už se nic zvláštního nestalo. Pouze holčičky z chatky č. 8 přišly na velitelskou chatku s informací, že mají ve skříni mrtvolu. Po přečtení pohádek se ve většině chatek rozhostil noční klid. Sobotu uzavřela porada vedení, během níž byl Jirka Vopálka nazván odborníkem na mezilidské vztahy a také byl určen zaháněcí referent. Naproti tomu do funkce sprchového referenta nikdo dosazen nebyl.

Den tety Libuše – 5. 8.

Neděle byla zahájena budíčkem v 7.15, po němž okamžitě následovaly rozcvička, snídaně a úklid chatek. Dopoledne si děti stihly zahrát šestikolový turnaj v rapid šachu, jehož vítězem se stal s plným počtem bodů Ríša Mládek. Za ním se s 5 body umístilo pět hráčů. Nejlepší pomocné hodnocení vyneslo na stříbrný stupínek Kubu Voříška, bronz bral Vojta Dudek. Protestoval opět Jirka Vopálka. S Davidem Zvolenským údajně prohrál proto, že ho Nela Pýchová rozhodila focením.

Rapidoví medailisté

Zatímco si děti namáhaly hlavy nad šachovnicemi, rozdalo úklidové komando první sluníčka a prasátka. S úlevou mohu oznámit, že v chatce č. 8 žádná mrtvola nalezena nebyla. Holky už ji pravděpodobně zakopaly v lese. Zato jsme u nich objevili skrýš plnou nejrůznějších sladkostí i slaností. Dostaly sluníčko.

Odpoledne se naplno rozproudila celotáborová hra. První nedělní soutěž nesla název Dobývání. Jednotlivé týmy si v lese na vyznačeném území vytvořily kruhy z šišek a určily si své útočníky a obránce. Zatímco obránci dávali pozor, aby nikdo nevnikl do jejich kruhu, útočníci se snažili dostat do základen ostatních rodů. Maťa navrhoval svému oddílu, aby umístil doprostřed kruhu něco nechutného, neboť nepřátele by pak jistě přešla chuť ho dobývat. Jeho nápad realizován nebyl, jelikož uprostřed seděl praktikant, zapisující body a dohlížející na dodržování pravidel. Nejúspěšnějšími dobyvateli se stali Charvátci Jakuba Moulíka. Za nimi skončili Doudlebové Vaška Bartoše a na děleném 3. místě Lemuzi Lukáše Vitvara a Zličané Ondry Popovského.

Následovala krátká přestávka, během níž byla dětem naservírována svačina. Na velitelské chatce došlo k několika nehodám, přehmatům a překopům, které však možná byly předem promyšlenou sabotáží. Nela Pýchová skopla Maťův hrnek s kávou, který si hlavní vedoucí nešikovně postavil na podlahu, načež ještě vylila kávu Martinu Bláhovi. Jirka Vopálka pro změnu vysypal kukuřičné lupínky do krabice s knížkami a poté rozlil mléko, které nateklo i do mikrofonu.

Další hra nesla název Libušina moudrost. Děti se vydávaly po dvojicích na stanoviště, kde dostávaly různé hádanky. Odpovědi poté běhaly sdělovat tetě Libuši. Kuba Moulík byl Frantou Helebrandem obviněn z neúcty k majestátní kněžně, avšak Kuba se s tímto nařčením pohotově vypořádal.

Franta: „Ty si zavazuješ tkaničky před kněžnou Libuší?!”
Kuba: „Ne, já se klaním.”

Anča Zlámaná v roli kněžny Libuše

Jediným rodem, kterému se podařilo správně zodpovědět všechny hádanky a zároveň rychle doběhnout do cíle, byli Lutoměřici Vojty Štěpána. Následovali Doudlebové Vaška Bartoše a Lemuzi Lukáše Vitvara. Pro ilustraci uvádím dvě hádanky.

Co je to? V každé minutě je to jednou a v momentě dvakrát.
Dva muži hrají tenis. Sehráli celkem 5 setů a každý z nich vyhrál 3. Jak je to možné?

Večer rody opět rozšířily svá panství a poté proběhly první šachové přednášky. Do elitní skupiny zamířila Nela Pýchová, která si připravila povídání o letošním turnaji kandidátů, v béčku si posluchači vyslechli od Franty Helebranda něco o dámských koncovkách a já jsem v céčku ukázal dětem hrubé chyby z partií známých velmistrů. Třešničkou na dortu byla ukázka z partie Ondry Másla, který ji přišel osobně okomentovat. „Já když tohle prvně viděl, tak jsem se z toho pak pořád v noci budil,” vyjádřil se k jeho partii David Zvolenský. Maťa na nástupu dětem doporučil: „Kdo by se chtěl pobavit, ať si stáhne Ondrovy prohry do 20. tahu. Jsou to prý opravdu perličky.” Zbytek tábora se věnoval různým hrám, například mučení Martina Bláhy.

Martin Bláha v obležení

Den nemocí a zranění – 6. 8.

Pondělní ráno proběhlo podobně jako nedělní. Z hodnocení chatek vzešli první úklidoví recidivisté. Obývají chatku č. 16. Naopak chatka č. 19 si po včerejším sluníčku vysloužila dokonce srdíčko, a to nejen za precizní úklid, ale také za krásného plyšového jednorožce, doslova vyvolávajícího duhový pocit štěstí.

Dopoledne byly rovněž zahájeny hlavní turnaje. Áčko a béčko tentokrát hrají dohromady, ale na konci týdne budou obě skupiny vyhodnoceny zvlášť. Sedmikolový turnaj ve vážných partiích se zápisem se hraje zrychleným švýcarským systémem. V céčku a déčku si zahraje každý s každým. Denně by se mělo stihnout odehrát přibližně 7 kol. Jáchym Němec si dnes v áčku pěkně smlsnul na Ondrovi Hlaváčkovi.

Jáchym Němec (1566) – Ondřej Hlaváček (1777)
pozice po 29… Sg5

30. g4! Bílý obětovává kvalitu za zničení černého pěšcového krytu. 30… Sxh4 31. Dxh4 Vh8 32. Dg5? Jáchym měl zahrát 32. gxh5, aby odkryl soupeřova krále. Teď hrozí, že se jeho útok rozplyne. 32… Kg8 33. Sf3 h4 34. Sd1. Bílý převádí střelce na dlouho diagonálu, z které bude podporovat útok na černého krále. 34… d4? Chvályhodný pokus o aktivní protihru se stane kvůli oslabení diagonály a2-g8 Ondrovou záhubou. 35. Sb3. Černý je ve složité situaci. Musí počítat s možnými oběťmi na g6 i e6, které vedou k složitým variantám. 35… Sd7?? Prohrávající chyba. Střelce bylo potřeba posadit až na e8, odkud by kryl ohrožená pole f7 a g6. Jáchym nyní spustí závěrečný koncert.

36. Jxg6! Vh7 (36… fxg6 37. Dxg6+ Kf8 38. Dg7+ Ke8 39. De7#) 37. Je7+ Kh8 38. Ve5. K okamžité výhře vedlo 38. Sc2. 38… dxc3. Ondra mohl ještě zkusit 38… Dd6, ale ani tento tah už by pravděpodobně neodvrátil jeho prohru: 39. cxd4 Dxd4 40. Sc2 Dg1+41. Dc1 Dxc1+ 42. Kxc1 Vh6 43. g5 Vh5 44. g6 Vxe5 45. g7# 39. Dh5 Dxe5 (39… Vxh5 40. Vxh5#) 40. Dxe5 cxb2 41. Sc2. Černý se vzdal. 1-0

Odpoledne proběhla jedna z nejoblíbenějších a nejúspěšnějších her v historii tábora – Nemoci. Děti se vrhaly neohroženě do lesa pro kartičky, hlídané několika zákeřnými nemocemi. Je děsivé, jak v průběhu let zmutovaly k nepoznání. Klasická onemocnění už v kurzu nejsou dávno, dokonce psychickým poruchám začíná zvonit umíráček. I samotné nemoci si přestávají být jisté, co jsou zač, a tak děti v lese čelily například syndromu ABCD, sexomnii, fenoménu friendzone nebo chorobnému strachu, že dítě nedostane dopis ze školy čar a kouzel v Bradavicích. Název fóbie si autor deníku nebyl schopen ani zapsat. Ztracené životy si děti mohly doplnit v lékárně, případně si o ně zahrát u pana Náhody. Všemožným chorobám, syndromům, stavům nebo poruchám čelili nejstatečněji Lemuzi Lukáše Vitvara. Za nimi se na stupních vítězů umístili Pšované Kuby Voříška a Zličané Ondry Popovského.

Pan Náhoda

Nemoci se jako obvykle neobešly bez řady drobných zranění, přesto se uskutečnila ještě jedna hra – Libušina zkouška. Děti si předávaly štafetu prostřednictvím překreslování obrázku, který jim byl ukázán na startu. Nejvěrnější originálu zůstalo v cíli dílo Zličanů Ondry Popovského. Druzí skončili Lutoměřici Vojty Štěpána a třetí se umístili Charvátci Kuby Moulíka.

Kryštof Křížek předává štafetu Ondrovi Nedvědovi

Po večeři šli vladykové dobývat nová území na mapě Čech a poté se uskutečnily šachové přednášky. Maťa představil áčku Akibu Rubinsteina, béčko se dozvědělo od Ondry Hlaváčka něco o lavírování a do céčka zamířil Franta Helebrand ukázat dětem partie s velkým N.

Jirka a Dan Vopálkovi na přednášce

Náročný den stále nebyl u konce, Martina Mlýnková si totiž pro mladší část tábora připravila noční hru. Malí táborníci byli vysláni do lesa, kde bylo umístěno pět obrázků, které dostali za úkol si zapamatovat. Na konci trasy na děti čekala víla, před kterou měly obrázky ve správném pořadí vyjmenovat. Hra se Martině povedla, pouze do funkce světlušek obsadila dva nejméně vhodné kandidáty z celého vedení – mě a Maťu.

Maťa: „Tak to tam ty svíčky nemusí být vůbec.”
Nela: „Spíš vzplane les.”

Den krav – 7. 8.

V úterý proběhl celodenní výlet, jehož cílem byl areál na Monínci. Ráno se obešlo bez rozcvičky i hodnocení úklidu chatek a brzy po snídani a rozdání svačin se dal celý tábor do pohybu. Kryštof Křížek už na startu osvěžoval všechny kolem sebe stříkáním z vodní pistole, ovšem Petr Havelka mu ji brzy zabavil a začal z ní stříkat vodu místo něj.

Petr Havelka učí děti chytat pokémony

Děti byly rozděleny do čtyř skupin. Áčko a béčko vyrazily přímo na Monínec, zatímco céčko a déčko zvolily cestu oklikou. Na Monínci se všechny skupiny setkaly. Děti se občerstvily a poté zamířily vyblbnout se do lanového centra a na tubing.

Honza Marek na tubingu

Pepi Dudková sáňkuje

Cesta zpátky do tábora byla mnohem náročnější, jelikož bylo třeba zdolat sjezdovku nad Moníncem. Například Dalibora Křivánka při výstupu přepadly zdravotní potíže: „Já nemůžu. Hrozně mě škrábe v krku. Ale jenom, když jdu do kopce. Nebo z kopce. Jenom na rovině je to dobrý.” Béčko, céčko a odpadlíci z déčka navíc zažili při návratu menší dobrodružství. Cestu nám zkřížilo stádo krav, které nás donutilo vrátit se a zvolit jinou trasu. O elitní skupině, která šla z Monínce ještě přes Sedlec, mám pouze útržkovité informace. Podstatné jsou asi dvě. Nela Pýchová se vykoupala v městské kašně a při návratu se ztratil hlavní vedoucí.

Den kyjů – 8. 8.

Patrik: „Hele a kde jsou Maťa a Nela?”
Vopi: „Válej se na pokoji a cpou se navzájem sušenkama.”

Ve středu ráno se vše vrátilo do starých kolejí. Proběhla krátká rozcvička, poté se všichni nasnídali, uklidili si chatky a přesunuli se do kluboven, aby pokračovali v šachových soubojích. Vůbec neuklízelo osazenstvo chatky č. 7, které si vysloužilo ohnivé prase. Z obdržených partií jsem tentokrát vybral tři krátké ukázky.

Michael Stein (1226) – Jakub Vojta (2037)
pozice po 22. Sxe5

Jak černý dotáhne partii do vítězného konce co nejrychleji? 23… Dxe2! Dámu nelze dobrat kvůli matu na první řadě. Bílý se vzdal. 0-1

Dalibor Křivánek (1074) – Tadeáš Hanzl (1614)
pozice po 13. h3

13… Jxd4! Černý dočasně obětovává figuru. 14. hxg4 Jxf3+ 15. gxf3 Dxd1 16. Vxd1 Sxc3 17. Vb1 Sxf3. Černý získal figuru zpátky a sebral si navíc dva pěšce. Bílý tábor se rozpadá. Tadeáš vyhrál v 25. tahu. 0-1

Lukáš Vitvar (1189) – Vojtěch Dudek (1893)
pozice po 21. fxg3

Pozice černého už je vyhraná na více způsobů, ale Vojta našel ten nejsilnější. 21… Vxg3+! Černý obětovává věž, aby donutil vstoupit bílou dámu na špatné pole. 22. Dxg3 Je2+! 23. Vxe2 Dxg3+. Černý získal dámu za věž a figuru. Z partie vytěžil celý bod v 41. tahu. 0-1

Šachy

Odpoledne konečně našly využití nafukovací kyje. Herní tým se na oficiálním názvu soutěže nedokázal shodnout, a tak ji budu nazývat třeba Kyjovaná. Dvojici protivníků byly pokaždé zavázány oči, načež se oba v ohraničeném poli snažili najít náhodně umístěný kyj a soupeře s ním udeřit. Přítomnost zbraní pochopitelně způsobila, že se některým bojovníkům začala vařit krev. Maťa prohodil: „Třeba kdybych tam byl já s Hlaváčkem, tak bych do něj řezal, dokud by mě od něj neodtrhli.” Bratři Zvolenští zase popustili uzdu vzájemné sourozenecké nenávisti a bili se hlava nehlava. Kyj dělal dětem potíže i z jazykového hlediska. Například Dalibor Křivánek toto slovo neustále skloňoval podle ženských vzorů.

Adam Jiřík se napřahuje k zdrcujícímu úderu

Protože se turnaj kyjů nestihl dokončit naráz, vklínila se do něj i odpolední svačina. Jirka Vopálka narazil sud malinovky, který extraligové družstvo Vlašimi vyhrálo v okresní anketě Sportovec roku a jehož převoz na tábor zajistil Franta Helebrand, jeden z jeho členů. Poté klání u rybníka pokračovala. Nejlepšími zápasníky se ukázali být Lutoměřici Vojty Štěpána před Doudleby Vaška Bartoše a Zličany Ondry Popovského.

Večer opět patřil dobývání hradišť a šachovým přednáškám. Nela Pýchová si pro áčko připravila lekci na téma Taktika ve službách strategie, hlavní vedoucí se s Akibou Rubinsteinem přesunul do béčka a Ondra Hlaváček vysvětlil céčku důležitost volného sloupce. Zbytek tábora se odebral na louku  a autor deníku dal zavděk Kačce Žádníkové, když ho tam vytáhla také, aby se svět kolem něj mohl na chvíli zastavit. Slunce pomalu zapadalo, čerstvý vítr věštil přicházející bouřku, v korunách stromů šumělo listí a kolem zněl smích pobíhajících dětí. Zpoza chatky se vynořil Petr Havelka a všudypřítomný Dalibor Křivánek ho nazval „hodným čarodejníkem, který všechno vykouzlí”.

Slunce zapadá

Den ovšem idylicky neskončil, neboť Jirka Žádník si pro starší část tábora připravil noční hru na motivy dívčí války. Táborníci museli v lese nasbírat informace, jak zachránit Ctirada, dobýt Děvín a pomstít se Vlastě. Kačka Žádníková hrozila vzpourou a požadovala odlišné vyústění příběhu, avšak její snahy byly nakonec neúspěšné. Výsledky noční soutěže tentokrát byly započítány do celotáborové hry. Nejrychleji se vypořádali s nástrahami Lemuzi Lukáše Vitvara. O něco pomalejší byli Doudlebové Vaška Bartoše a Charvátci Kuby Moulíka. Kuba se stal vůbec nejrychlejším účastníkem noční hry, když zdolal celou trasu za neuvěřitelných 7 minut.

Den Karla Jukla – 9. 8.

Martin: „Hele, Davide, až se vyspíme, musíme se přestěhovat. Tohle je Martinin stan.”

Únava začíná kosit táborové vedení. Hůř se nám vstává, všechno nás víc bolí a někteří z nás si ani nejsou jistí, kde bydlí. Rozcvička se ráno neuskutečnila a celý tábor se přesunul rovnou na snídani. Po ní byl ohodnocen úklid chatek a pokračovaly šachové turnaje. Pěkná kombinace se povedla v 6. kole Vojtovi Dudkovi.

Vojtěch Dudek (1893) – Jáchym Němec (1566)
pozice po 15. exd5

15… e4? Vojta soupeřovy vidle přehlédl, ale paradoxně to vůbec nevadí. Černý doplatí na to, že nechal krále ve středu šachovnice. 16. Dc4 exf3 17. Dc6+ Kf8 (17… Dd7 18. Dxa8+). Následuje závěrečná kombinace.

18. Vxe7! Kxe7 (18… Dxe7 19. Sxd6). Černý se mohl bránit déle, kdyby zahrál například 18… Vc8, ale jeho porážka by už stejně byla jen otázkou času: 19. Db7 Dxe7 20. Dxc8+ Je8 21. gxf3. Jáchym si zvolil rychlejší smrt. 19. Sxd6+! Dxd6 20. Ve1+. Bílý obětoval dvě figury a věž, aby prorazil obranu nepřátelského monarchy. Nyní si dobere dámu a pozice černého se obrátí v prach. Jáchym se vzdal. 1-0

Odpoledne jsme se přesunuli do lesa, kde proběhla hra Majestátní kanec, inspirovaná pověstí o Bivojovi. Vladykové představovali kance, do nichž se ostatní děti z nepřátelských týmů snažily strefovat papírovými koulemi. Jednou za čas vběhl mezi stromy majestátní kanec, jehož ulovení znamenalo pro rody bonusové body. Nejprve si na něj zahrál Ondra Máslo, poté si roli velkého kance vyzkoušel Ondra Hlaváček. Nejlepšími lovci se stali Doudlebové Vaška Bartoše, následovaní Pšovany Kuby Voříška a Munici Kryštofa Křížka. Anežka Vlková požadovala druhý rod v pořadí diskvalifikovat, protože jeho vladyka házel po lovcích šišky, ale jejímu protestu nebylo vyhověno. Na opačném konci pořadí skončili Hbané Patricie Fuxové, již se dokonce dostali do záporných čísel, neboť se proti Patricii všechny rody spikly.

Vzhůru na kance!

Po svačině a načerpání nových sil proběhly střídavě ještě dvě hry. První měla opět co do činění s kněžnou Libuší, byla určena pro mladší část tábora a uskutečnila se formou štafety. První člen štafety dostal za úkol zapamatovat si Libušino proroctví, které pak ústně předal dál, až se dostalo na konec, kde ho poslední člen týmu zapsal. Hodnotilo se, jak moc se výsledný text shoduje s originálem. Nejpřesněji si proroctví zapamatovali Lutoměřici Vojty Štěpána, za nimi skončili Doudlebové Vaška Bartoše a Charvátci Kuby Moulíka. V cíli se nám shromáždila kouzelná povídání. Jedno z nich pro zajímavost uvádím.

„Moje město veliké, jenž se bude dotýkat hvězd. Velké stromy veliké. Tam v lese kde řeka Vltava obíhá. Vejdeš do lesa a u prostřed lesa uvidíš člověka. Prach ti saje domu. I ti saje hrad. Jež vysaje Prahu.”

Dalibor Křivánek se snaží zapamatovat si Libušino proroctví

Pro starší část tábora byla přichystána hra, která nesla název Zranění. Tým dostal za úkol dostat se z bodu A do bodu B, ovšem jednotliví členové oddílu byli různými způsoby omezeni. Někdo oslepl, někdo oněměl, někdo ochrnul, a tudíž nemohl používat vlastní končetiny. Nejlépe spolupracovali Charvátci Kuby Moulíka, za nimi se umístili Zličané Ondry Popovského a Lutoměřici Vojty Štěpána. Obrovskou výdrž prokázal Kuba Vojta, který se odválel od startu až do cíle, nicméně Hbany jeho výkon stejně od posledního místa nezachránil.

Nikola Tláskalová a Ota Patroch se snaží zvednout ze země Lukáše Vitvara

V odpoledních hodinách jsme v Růžené přivítali za bouřlivého potlesku Karla Jukla, kterého jsme ihned zneužili k vyfocení společného snímku všech účastníků tábora. Jelikož se fotografování protáhlo, plánované přednášky byly přesunuty na zítřejší dopoledne.

Během večerního nástupu jsme popřáli k narozeninám Vojtovi Štěpánovi a k svátku Romanu Šimákovi. Dále byl za odvahu oceněn Adam Handl, jenž jako jediný frekventant absolvoval obě noční hry.

Na sklonku dne vladykové odešli dobýt nová hradiště. Brzy nato se táborový areál ponořil do tmy a postupně utichl i zvuk pingpongových pálek a míčků. Další den za námi.

Den Staroslovanských her – 10. 8.

Šachový tábor v Růžené se blíží do finále! To lze poznat i podle toho, že Honza Starec začíná ztrácet trpělivost s  vtípky Petra Havelky: „Havelka, ten nepodlíhá žádnýmu režimu. Ten si dělá, co chce!” Do Růžené také konečně dorazilo typické počasí. Teplota dramaticky klesla a začalo pršet. A to jsme se báli, že letos zimu na táboře nezažijeme!

Petr Havelka se šibalsky usmívá

Po tradiční ranní sekvenci byly dohrány hlavní táborové turnaje. Áčko ovládl David Zvolenský před Kubou Vojtou a Vojtou Dudkem. Vítězem béčka se stal Honza Síleš. Kamila Steinová dobyla stříbro a Lukáš Vitvar vybojoval bronz. V céčku kraloval Honza Rybáček, za nímž skončili Jirka Matoušek a Ondra Hrabě. V déčku pomocné hodnocení přisoudilo zlato Kubovi Dvořákovi, za ním na stupně vítězů vystoupali Viktor Fanfrlík a Lukáš Čeřovský.

Vyhlašování výsledků hlavních táborových turnajů

Úklidové komando se dnes nachytalo do pasti holek z chatky č. 8, jež opatlaly kliku zubní pastou. Dostaly zataženo, a přišly tak o svou sluníčkovou nedotknutelnost. Čistý štít si po celý týden zachovala pouze chatka č. 19. V ní řádil každé ráno Adam Hruška, který pravidelně vyhazoval své spolubydlící ven, aby mu nenašlapali na perfektně zametenou podlahu.

Před obědem proběhly šachové přednášky. Elitní skupinu navštívil hlavní vedoucí, který si připravil lekci nazvanou Umění přiznat chybu. Premiéru v roli přednášejícího si odbyl David Zvolenský, jenž prošel s dětmi v béčku otevřená zahájení. Já jsem uzavřel své působení v céčku přednáškou na téma Neviditelné tahy.

V 15.06 byly slavnostně zahájeny Staroslovanské hry, kterými vyvrcholila letošní celotáborová hra. Děti se rozdělily do devíti kategorií podle věku a snažily se pro své rody vysoutěžit co nejlepší výsledek v devíti disciplínách: lukostřelbě, hodu na terč, člunkovém běhu, překážkovém běhu, cvičení dřepů na čas, balancování míčku na pálce, poznávání předmětů po hmatu, namotávání provázku a řežbě kyjem. Olympijskými vítězi se stali Lemuzi Lukáše Vitvara před Lutoměřici Vojty Štěpána a Zličany Ondry Popovského.

Hlavní vedoucí přináší olympijský oheň

V podvečer se do tábora navrátil božský Kája a zazněly například písničky Být stále mlád, Lady Karneval nebo Trezor. A Ondra Hlaváček, přezdívaný Čert, se konečně dočkal rohů, které navíc modře blikají.

Po večeři se všichni přesunuli do klubovny, kde byly vyhlášeny výsledky šachových turnajů. Za mohutného potlesku všech mladých šachistů a šachistek byli oceněni nejen medailisté, ale i ostatní účastníci. Hlavní vedoucí u mnoha z nich zmínil zajímavost, kterou se zapsali do historie tábora.

Už se začalo stmívat, když vladykové provedli poslední tah, kterým ještě mohli na poslední chvíli změnit osud svého rodu. Jirka Žádník spočítal jejich celkové výnosy, které neodrážely pouze výsledky v jednotlivých soutěžích, ale také odolnost, s jakou jejich hradiště čelila požárům, krádežím nebo pochybným obchodům. Celý tábor se mezitím přesunul k táborovému ohni, který připravil společně s dalšími dřevorubci Roman Šimák. Pak konečně nastal okamžik, na který všichni čekali. Za zvuku hymny We Are the Champions byli v 21.03 Doudlebové vyhlášeni vítězi celotáborové hry.

Doudlebové zvítězili v celotáborové hře

U táborového ohně jsme si opekli buřty, Jirka Matoušek nám zahrál na flétnu, Nela Pýchová zabrnkala na ukulele, zazpívali jsme si a Maťa odvyprávěl několik příběhů o Spejblovi a Hurvínkovi. Kromě zpěvu a praskání dřeva se kolem ohně ozývaly vzlyky dětí, kterým bylo líto, že už tábor končí. Anča Zlámaná prohlásila: „Tohle je nejsmutnější táborák v historii.”

Táborový oheň

Den vyčerpaných slz – 11. 8.

V den odjezdu jsme nebrečeli tolik jako obvykle. Možná se naše zásoby slz vyčerpaly už v pátek. Doufejme, že nás za pár let nebude postihovat smutek z konce tábora už první den. Týden v Růžené se opět velmi vydařil, jakkoliv rychle utekl pryč, neboť v slzách smutku se odráží i velká radost, kterou jsme v průběhu tábora prožili. Když jsme se všichni oficiálně rozloučili, přišla na řadu ještě spousta neoficiálních objetí. Za zvuku sextetu Atlas mraků se děti postupně začaly vytrácet.

Společná táborová fotka

Jménem Šachové školy STAMAT děkuje autor deníku všem vedoucím, praktikantům i frekventantům za příjemně strávený týden. Speciálně děkuji Vaškovi Zvolenskému a Nele Pýchové, bez nichž by táborový deník nemohl být tak barevný a veselý. Snad se v co největším počtu sejdeme zase za rok.

Je 13.36. Deník z šachového tábora v Růžené 2018 je dokončen.

Propozice
Stav přihlášek
Rozdělení dětí do oddílů
Fotky z tábora
Videa z tábora
Výsledky turnajů

autor deníku a videí: Patrik Pýcha
autoři fotografií: Vašek Zvolenský a Nela Pýchová